window.dataLayer = window.dataLayer || []; function gtag(){dataLayer.push(arguments);} gtag('js', new Date()); gtag('config', 'UA-43482745-12');
Politická Deklarace a Akční Plán 2018-2020 z Marrakeshe2018-05-13T09:14:11+00:00

Project Description

Politická Deklarace a Akční Plán 2018-2020 z Marrakeshe

V několika posledních dnech rozvířila pozornost Politická Deklarace a Akční Plán 2018-2020 z Marrakeshe a na její ohlas na sociálních sítích reagoval i Andrej Babiš a následně i ministerstvo vnitra? Oč vlastně jde v deklaraci označované za právně nezávazné politické dokumenty?

Co je tak kritický problém, který je nutné řešit schůzkou reprezentantů více než 50 evropských a afrických států, obzvlášť pokud je to již vyřešeno mezinárodními konvencemi jako Úmluvou o uprchlících z roku 1951 nebo mezinárodní legislativou jako například Dublinská úmluva z roku 1990? Nikdo nebude zpochybňovat nutnost pomoci uprchlíkům nebo výhody ekonomické migrace kvalifikovaných pracovníků, ale to nejspíš nebyl problém, který se v Marrakeshi řešil, že?

Celou deklaraci si můžete přečíst zde a pokud budete číst pozorně, nemůže Vám uniknout nevyvážený tón celého dokumentu a jeho dokladem je již první priorita Akčního Plánu: „Přístup založený na lidských právech: provedené akce přispějí k plnému respektování lidských práv a důstojnosti uprchlíků a migrantů bez ohledu na jejich migrační status.“

Dokument také mimo termínu uprchlík (refugee) používá termín přesídlenec (forcibly displaced person) nebo migrant, což je terminologie hojně používaná v OSN dokumentu 2030 Agenda for Sustainable Development. Není nejmenších pochyb o tom, že Marrakeshský Akční Plán neznamená, že od zítřka k nám začnou proudit ‘ekonomičtí’ migranti z Afriky. Tento plán demonstruje soustavný tlak a veřejnost s cílem vyvolat pocit, že existuje právo na migraci z chudých do bohatších zemí bez ohledu na práva existujících obyvatel. Čerstvým příkladem tohoto přístupu je žaloba neúspěšných žadatelů o azyl u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

A tak je zřejmé, že cíle tohoto soustavného úsilí je legalizace migrace, kterou místo ekonomické je možné spíš označit za migraci za sociálním státem, který se v EU podařilo vytvořit. Pamatujete se na známé video Zuzany Roithové z roku 2009? Tehdy nám připadalo absurdní a dnes je to realita.

Řešením problémů (nejen) Afriky ale není povolit migraci do bohatších států, což je skrytá agenda všech podobných iniciativ. Existuje tedy jiné řešení tohoto problému?

Variantou je pomoc lidem přímo v zemích postižených chudobou a podporou místních ekonomik a investic. Pro začátek by nejspíš stačilo odstranit celních a administrativních bariér pro obchodní výměnu. Je to známý princip – ‘Dej člověku rybu a nasytíš jej jeden den, nauč jej rybařit a nasytíš jej na celý život’. A tak dnes sklízíme plody dlouhodobě pochybné politiky (nejen) v Africe, kde jsou generace lidí závislé na humanitární pomoci bez reálné možnosti postavit se na vlastní nohy a vybudovat prosperitu přímo v místě, kde problémy vznikají.

Pokud se země euroatlantického civilizačního prostoru nevydají touto cestou, tak nedojde k zvýšení prosperity, ale naopak k přesunu problémů přímo do cílových zemí.

Ing. Václav Kareš
člen Strany nezávislosti České republiky