Politická korektnost je jako jed

| 21. 1. 2019 | Článek

Je mi jasné, že tímto článkem nahraju na smeč všem, kteří tvrdí, že jsme placeni z Ruska. Důvodem pro jeho napsání byly totiž dvě následující zprávy.

Ruský tanečník Sergej Polunin (i když narozený na Ukrajině) nebude vystupovat v pařížské Opeře, protože jeho vystupování se, dle ředitelky Opery, neshoduje s hodnotami tohoto uměleckého domu. A jaké je to vystupování? Polunin na svém Instagramu uvedl tento text: „Pochlapte se, všichni muži, kteří tančíte balet. Na scéně už jedna baletka je, není nutné, aby byly dvě. Muž by měl být mužem a žena ženou. Mužská a ženská energie vytvářejí rovnováhu. Proto máte koule.“ Četl jsem to několikrát a ať dělám co dělám, nic závadného tam nevidím.

Druhý případ je z Austrálie. V reakci na reklamu Gillette, která se snaží svést na kampani „Metoo“ a boji proti toxické maskulinitě, umístili hasiči jedné stanice v Sydney na svou nástěnku text v tomto znění: „Toxické jsou požáry, nikoliv naše maskulinita.“ Tedy až do tohoto okamžiku palec nahoru. Pak se ovšem na hasiče snesli, jako supi, bojovníci za politickou korektnost a celý případ skončil sundáním vzkazu a veřejnou omluvou.

Já jsem samozřejmě proti sexuálnímu násilí, a pokud je skutečně spácháno, má být pachatel tvrdě potrestán. Co se mi ovšem nelíbí je fakt, že dnes stačí obvinění, jakékoliv, nepodložené, nedokázané, a ten, jenž byl obviněn, je navždy vyřazen se společnosti, i když se třeba nakonec prokáže, že obvinění nebylo pravdivé.

V současnosti je až křečovitou snahou jedné skupiny lidí nikoho neurazit, zatímco proti nim stojí druhá skupina, která hledá jakoukoliv záminku k tomu, aby se mohla cítit uražena a poškozena a samozřejmě o tom hlasitě informovala celý svět. Mimochodem, výše zmíněný Polunin na sociální síti také napsal výzvu, aby lidé fackovali tlusťochy na potkání, protože jim to pomůže a povzbudí, aby zhubli. Je to hloupost? Zcela jistě je. Mám se jako člověk s nadváhou cítit uražen a žádat Poluninovo mediální odsouzení a upálení? Ani náhodou.

Svoboda slova buď je, nebo není. A pokud je, tak se vztahuje i na názory, které jsou podle mě hloupé nebo s nimi nesouhlasím. Uplatňovat svobodu slova jen na ten jediný správný názor a ostatním ji upírat je dost velké pokrytectví, bohužel v současné době velmi rozšířené. Proto mě i mrzí, že australští hasiči se za svůj názor omluvili, ale – pravda – nevím, jak velký na ně byl vyvíjen tlak.

Každopádně si dnes často připomínám Orwellův román 1984, kde hlavnímu hrdinovi jeden jeho známý vysvětluje, jak je důležité pro ovládání společnosti měnit jazyk, protože když pro něco neexistuje slovo, lidé o tom nemohou mluvit, a kdo ovládá jazyk, ovládá i společnost. Pan Orwell se bohužel stále více projevuje jako vizionář a já jen mohu doufat, že se nenaplní všechny jeho vize, jako je třeba Ministerstvo pravdy.

Ing. Roman Malach

člen Strany nezávislosti České republiky

Naše nejnovější články

Chcete dostávat upozornění na naše nové články?

Pin It on Pinterest