Nepodmíněný příjem nefunguje

| 10. 1. 2020 | Článek

V evropských zemích stále zaznívají hlasy požadující zavedení základního nepodmíněného příjmu. Tento nástroj nemůže, z hlediska prosté logiky, fungovat. A konečně je to doloženo daty.

Tento článek se netýká přímo Evropské unie, nicméně vzhledem k tomu, že EU je ovládána levicovými stranami, které nepodmíněný příjem prosazují, je zde jistá souvislost. Návrhy na celounijní (odmítám používat zavádějící termín „celoevropský“) nepodmíněný příjem jsem ještě nezaregistroval, zatím se řeší celounijní minimální mzda. Nicméně v rámci snahy více řídit životy občanů lze očekávat, že tato myšlenka přijde na pořad dne. V České republice mají tento instrument v programu například Piráti. Nepodmíněný příjem, jak už z názvu vyplývá, znamená, že by každému občanovi byla vyplácena určitá částka, bez ohledu na to, zda pracuje či ne. Na druhé straně by byly zrušeny veškeré jiné sociální dávky.

Já jsem vždycky zastával názor, že základní nepodmíněný příjem je ekonomický nesmysl. Na tomto tvrzení jsem se shodoval s mými kolegy s ekonomickým vzděláním. Naopak zastánci tohoto příjmu argumentovali, že má jednoznačný přínos, sníží se byrokracie a dokonce se ušetří. A kdo to nevidí, je zaslepený asociální pravičák.

Nejaktivnější v tomto experimentu bylo Finsko. Od ledna 2016 zavedlo testovací program. Tohoto programu se zúčastnilo 2 000 nezaměstnaných, kterým bylo vypláceno 560 eur měsíčně. Výsledkem experimentu mělo být zjištění, zda tento příjem povede k větší snaze najít si práci. Tento projekt byl v roce 2018 v tichosti ukončen, zřejmě proto, že výsledky nebyly takové, jaké bylo očekávání. Ano, je to tak, žádná zvýšená motivace k hledání práce jen proto, že lidé dostávali peníze za nic, se nekonala.

Nyní si finské ministerstvo nechalo vypracovat studii, která měla prokázat, zda se zavedení nepodmíněného příjmu vyplatí, či nikoliv. Autoři studie pracovali s jasně definovanými vstupními daty i metodikou: průměrným základním příjmem 700 euro, mikroanalytickou simulací uplatňovanou na všechny reformy daní a sociálních dávek od 80. let a zpracovávaná data byla reprezentativní specificky pro finskou populaci. Můžeme předpokládat, že výsledky se dají zobecnit i pro jinou než finskou populaci.

Výsledky studie byly pro někoho možná překvapivé, pro mě však nikoliv. Nepodmíněný příjem nemá pozitivní efekt. Aby totiž bylo možno jej vyplácet celé populaci, musely by se razantně zvýšit daně. To znamená, že nemotivuje k hledání si přivýdělku, naopak od práce přímo odrazuje. Je to logické, proč bych měl pracovat, když většinu mého výdělku spolknou daně, kterými budu financovat souseda, který zůstává doma. Pak se práce prostě nevyplatí a je ekonomicky logické také zůstávat doma. To ovšem znamená jediné, pokles zaměstnanosti znamená nižší odvody daní a celý systém se jednoduše zhroutí. Abych byl spravedlivý, jsou skupiny, které na tom mohou vydělat. Jsou to ti, kteří pracují za velmi nízké mzdy. Ti si sice přilepší, ale nikterak výrazně a za cenu výrazného snížení příjmů a životní úrovně lidí s vyššími platy.

Rovněž musím přiznat, že by došlo ke snížení byrokratické zátěže. Ale myslím, že člověka, který si snaží zabezpečit jistou životní úroveň, moc nepotěší, že se úředníkům snížil objem práce, když na jeho příjem to má negativní dopad.

Ještě je třeba podotknout, že nepodmíněný příjem je vysoce demotivující a také nemorální. Demotivující v tom, že maže rozdíly mezi těmi, kteří se vzdělávají, dávají své práci většinu svého času a těmi, kteří v uvozovkách leží na gauči a nic je nezajímá. Nemorální v tom, že vlastně říká lidem, že není nutno pracovat a přesto mají na něco nárok. V tom je dokonce horší než současný systém, protože alespoň část dávek je vázána na práci. Aby je lidé získali, musí něco odpracovat. To by při fungování nepodmíněného příjmu odpadlo. Jistě, jsou lidé, kteří svou práci milují a dělali by ji i zadarmo. Ale ruku na srdce, kolik takových lidí je? A kolik jich je v poměru k těm, kteří by opravdu zůstali na tom gauči?

Pokud to shrnu, nepodmíněný základní příjem je nebezpečný socialistický experiment, který má potenciál rozvrátit společnost jak morálně tak ekonomicky a může vést až k úplnému zhroucení ekonomiky. Proto my ve Straně nezávislosti České republiky tento koncept odmítáme. Nabízíme jiná řešení, jak zajistit občanům vyšší příjem. Například odbourání zbytečné byrokracie, které umožní snížení daní a ponechá více peněz v peněženkách lidí.

Ing. Roman Malach

člen Strany nezávislosti České republiky

Naše nejnovější články

Chcete dostávat upozornění na naše nové články?

Pin It on Pinterest