Kážou vodu. Pijí víno!

| 27. 9. 2019 | Článek

Klima teď hýbe světem. Do první linie boje o záchranu planety se postavila Evropská unie. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přišla s plánem na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Nechci teď rozebírat absurditu tohoto plánu. Spíše chci poukázat, jak se představitelé EU chovají, v rozporu s tím co prohlašují.

Hlavním opatřením pro dosažení uhlíkové neutrality má být dle EU kromě regulací v automobilové dopravě i omezování letecké dopravy. Proto mě překvapilo, že dosluhující Evropská komise navýšila svůj vlastní rozpočet pro soukromé lety vysoce postavených úředníků. Původní plán z roku 2016 počítal pro současný pětiletý mandát komise s výdaji 7,14 milionů EUR. Nyní byl navýšen o další 3,5 milionu EUR. Zajímavé také je, že končící předseda Komise Jean-Claude Juncker, který létání soukromými letadly kritizuje a tvrdí, že sám tyto lety nevyužívá, využil privátních leteckých služeb za roky 2017 a 2018 padesátkrát, a to včetně přeletů mezi Bruselem a Štrasburgem, což je z pohledu letecké dopravy velmi krátká cesta.

No a třešnička na dortu: pět německých ministrů cestujících na klimatickou konferenci OSN v New Yorku použilo čtyři letadla, z čehož pouze jedno bylo běžné linkové. Zbývající tři byly speciálně vypravené německou armádou. Ano jedná se o to Německo, které rozhoduje o vývoji Evropské unie, to Německo, které má předsedkyni Evropské komise, jejž přišla s oním plánem uhlíkové neutrality. Ano, jedná se o to Německo, které příští rok zvýší daň z letového provozu, aby omezila emise CO2.

Jak je vidět, nic se nemění. Za záchranu planety budeme bojovat, i kdyby na chleba nebylo. Tedy budeme bojovat my běžní občané. Zatímco „elita“ si bude dál létat soukromými letadly na summity, kde bude plamenně řečnit o tom, jak je nutné snižovat emise.

Část lidí už začíná mít téhle klimafrašky plné zuby? Jsou to lidé, kterých si vážím. Lidé, které potřebujeme. Lidé, kteří musí pracovat, aby uživili své rodiny. Nejsou to lidé, kteří jsou napojeni na stát a neziskové organizace. Nejsou to lidé, kteří nic netvoří a jen vysávají zdroje. Naopak, jsou to lidé, na které boj s klimatem dopadne nejvíce. Lidé, kterým se zdraží živobytí. A nejde jen o létání. Bez toho se dá v nejhorším obejít. Ale boj s automobilovou dopravou neznamená nic jiného než zásah do peněženky každého z nás. Zvýšení nákladů na dopravu znamená i zvýšení ceny přepravovaného zboží. Tito lidé se musí podle tzv. elit uskromnit, abychom zachránili planetu, zatímco jiní si budou dál létat soukromými letadly, zavádět regulace a vzletně mluvit o tom, jak všichni musíme přinášet oběti. Skutečně všichni? Mně to tak nepřijde.

Předpokládám, že po zveřejnění tohoto článku se dozvím, že mi na planetě nezáleží, že jsem ji ochoten klidně zničit jen pro zachování svého pohodlí. Není to tak, sám mám dvě malé děti, záleží mi na tom, aby žily v nezničeném prostředí. Jen si nemyslím, že zachráníme planetu tím, že budeme zavádět další a další regulace, že budeme pořádat desítky kongresů, kde nám řečníci dopraveni soukromými letadly budou vyčítat, že se nechceme pro záchranu Země obětovat. Nemyslím si, že pomůže, když mladí nebudou chodit v pátek do školy a místo toho vykřikovat jednoduchá manipulativní hesla. Cesta k záchraně planety vede přes vzdělání, přes vytvoření inovativních řešení, která ale zároveň budou i ekonomicky výhodná a místo toho, aby lidi zatěžovala dalšími poplatky a regulacemi jim naopak přinesou zvýšení životní úrovně. Cesta ke zlepšení životního prostředí vede právě přes blahobyt, jen bohatá společnost má dostatek zdrojů a času, aby se mohla zabývat něčím jiným než zajišťováním své obživy. Paradoxně většina současné masové hysterie životnímu prostředí spíše škodí. Mladí by životnímu prostředí pomohli, kdyby se vzdělávali především v přírodních vědách. Politici by pomohli, kdyby zůstali doma a ideálně nedělali nic.

Existuje široký průnik mezi množinou podporovatelů Evropské unie a množinou klimatických alarmistů. Věřím, že tito lidé jsou šťastni, že ze svých daní mohou podporovat soukromé lety vysokých představitelů EU a rádi se uskromní ještě více, aby se mohly konat další úžasné konference, které planetu určitě zachrání. Já už tak šťastný nejsem a opravdu se na budování režimu klimatického diktátu podílet nechci. Bohužel, dokud jsme v EU, nemám jinou možnost.

Ing. Roman Malach

člen Strany nezávislosti České republiky

Naše nejnovější články

Chcete dostávat upozornění na naše nové články?

Pin It on Pinterest