Nizozemská vláda si sype popel na hlavu. Deset let jsme platili z peněz daňových poplatníků teroristům v Palestině. Ale nemůžeme za to, nevěděli jsme to.

Polemika vyvolaná tezí Václava Klause mladšího o „dětinskosti vystoupení z EU“ je velmi užitečná. Vede nás k zamyšlení, jak by ta která partaj hrála s kartami, které ji voliči případně rozdají. Co od koho lze očekávat. Otázka, na kterou si laskavý čtenář a volič odpoví sám u volební urny.

Rozum se vytrácí a nám brzy nezbude, než se spolehnout na štěstí. Na komunální politiky už navázala vyšší liga a v zájmu vlastních sobeckých politických bodů se naši zákonodárci začínají předhánět v bizarnostech.

Vývoj událostí na evropském jevišti vybízí k zásadní veřejné debatě, která se fakticky nekoná. Nezadržitelně se blížíme k průlomovému rozhodnutí, které nás pevněji připoutá k bruselskému kůlu. Demokratické rozhodování o našich osudech a zákonech, podle kterých žijeme, se nám ještě více vzdálí a dosáhnout nezávislosti České republiky bude náročnější než kdykoliv předtím.

Je čas seznámit vás s novou etapou mé cesty. Rozhodl jsem se udělat další krok, který je logickým vyústěním dosavadní práce.

Vnímat morální hodnoty, hodnoty obecně a dodržovat pravidla, by mělo být neměnnou normou chování každého z nás. K tomu určitě patří i schopnost postavit se za každé své rozhodnutí, byť špatné a dokázat se obhájit.

Koronavirus přinesl strach, zmar, nenávist i kýbly žluče. Přinesl ale také očekávání, naději, víru a nové příležitosti. A hlavně přinesl upřímnou a dobrovolnou solidaritu, jaká tu nebyla desítky let. Nevěřil bych, že to zažiju.

Narodil jsem se v roce 1975 do doby zcela nenormální. Velká část mé rodiny emigrovala a tak mi zejména Vánoce tu nenormálnost pravidelně připomínaly. Ve smluvený čas se celá naše rodina odebrala k veřejné telefonní budce a v režimu nejvyššího utajení telefonovala příbuzným do Vídně, Frankfurtu a někdy i těm v Kanadě.

S médii živenou panikou a informacemi o rychlém šíření nového viru COVID-19 se množí zprávy o neobvykle velkých nákupech. Někteří lidé se zásobují jako kdyby měla přijít válka. Ve velkém nakupují trvanlivé potraviny, především mouku, rýži, těstoviny a konzervy.